Jak stříhat sloupovité třešně
Pěstování sloupovitých třešní se v posledních letech těší rostoucí oblibě, a to zejména mezi zahrádkáři s omezeným prostorem. Tyto úzce rostoucí ovocné stromy jsou ideální volbou pro malé zahrady, terasy, ale i balkóny. Aby vám však poskytly co největší úrodu a zůstaly zdravé, je potřeba jim věnovat pravidelnou a správnou péči – především se jedná o správné stříhání. V tomto článku si krok za krokem vysvětlíme, jak a kdy stříhat sloupovité třešně, jaké typy řezu existují, čemu se vyhnout a jakých chyb se nejčastěji dopouštíme.
Správný řez totiž není jen estetickou záležitostí. Je to klíčový faktor, který ovlivňuje vitalitu stromu, jeho schopnost plodit a odolávat chorobám či škůdcům. Mnoho lidí má z řezu ovocných stromů obavy, ale s trochou znalostí a praxe zvládnete péči o sloupovité třešně i vy.
Co jsou sloupovité třešně
Základní charakteristika
Sloupovité třešně, známé také jako kolumnární třešně, jsou speciálně šlechtěné odrůdy, které mají úzký, vzpřímený růst. Jejich hlavním rysem je to, že většina větví roste téměř svisle podél hlavního terminálního výhonu. Strom tak nezabírá na šířku téměř žádné místo, což je ideální pro menší zahrady nebo dokonce pěstování v nádobách.
Výška stromu může dosahovat až 2–3 metrů, ale šířka koruny bývá jen kolem 50–60 cm. Tento tvar je výsledkem cíleného šlechtění a genetického výběru. Sloupovité třešně se často roubují na slabě rostoucí podnože, což podporuje kompaktní růst a časné plození.
Výhody sloupovitého růstu
- Úspora prostoru: Díky úzkému růstu můžete vysadit více druhů ovocných stromů na malé ploše.
- Jednoduchá údržba: Stromy jsou nižší, takže jejich ošetřování (střih, postřik, sklizeň) je mnohem jednodušší a pohodlnější.
- Dekorativnost: Sloupovitá forma je velmi estetická a skvěle zapadne i do moderních zahradních kompozic.
- Rychlá plodnost: Mnoho odrůd sloupovitých třešní plodí již 2–3 rokem po výsadbě.
Přestože mají sloupovité třešně mnoho výhod, je nutné pamatovat, že právě jejich specifický růstový tvar vyžaduje odlišný přístup k řezu než u klasických třešní.
Proč je důležitý pravidelný řez
Podpora růstu a plodnosti
Řez sloupovitých třešní není jen kosmetickou úpravou – má přímý vliv na vitalitu stromu a kvalitu sklizně. Pravidelným řezem podporujete tvorbu květních pupenů, což přímo ovlivňuje množství a kvalitu plodů v následujícím roce. Bez správného řezu může strom investovat příliš mnoho energie do růstu dřeva na úkor květů a plodů.
Dalším důvodem je lepší přístup světla do koruny stromu. Světlo je nezbytné pro fotosyntézu a správný vývoj plodů. Hustá a nezastřižená koruna může být stíněná, což vede k menší úrodě a menší velikosti plodů.
Prevence chorob a škůdců
Husté, nepřístupné a špatně větrané koruny jsou ideálním prostředím pro vznik plísní, napadení škůdci a rozvoj chorob. Pravidelným řezem odstraníte přebytečné a křížící se výhony, čímž podpoříte proudění vzduchu mezi větvemi a snížíte riziko infekcí.
Kromě toho řez napomáhá regeneraci stromu. Odstraněním starých nebo poškozených větví se podpoří růst nových, silných výhonů, které budou mít větší potenciál plodit.
Kdy je nejlepší čas na řez sloupovitých třešní
Jarní řez
Nejvhodnějším obdobím pro řez většiny ovocných stromů je předjaří, konkrétně konec února až březen – a sloupovité třešně nejsou výjimkou. V tomto období ještě neproudí míza v plné síle, ale strom už není ve vegetačním klidu. Řez v tomto čase podporuje tvorbu nových výhonů a květních pupenů.
Jarní řez je ideální pro tvarování stromu – zkracují se hlavní výhony a odstraňují se všechny nevhodně rostoucí větve. Pokud provedete řez příliš pozdě (např. v dubnu), může strom „slzet“ – z ran vytéká míza, což ho oslabuje.
Letní a podzimní řez
Letní řez se často provádí v červenci nebo srpnu a slouží především k udržení kompaktního tvaru stromu. V tomto období je růst pomalejší, takže se větve tolik nezahušťují. Letní řez je skvělý pro odstranění vlků – silných, neplodných výhonů vyrůstajících kolmo vzhůru.
Podzimní řez se u sloupovitých třešní příliš nedoporučuje, protože řezné rány by se nemusely před zimou dobře zahojit. Pokud je ale nutné odstranit poškozené nebo nemocné větve, lze ho provést i v říjnu – za suchého a teplého počasí.
Typy řezu a jejich účel
Tvarovací řez
Tvarovací řez je klíčovým krokem v prvních letech po výsadbě sloupovité třešně. Jeho hlavním cílem je nasměrovat růst stromku tak, aby si zachoval svůj typický sloupovitý tvar a zároveň umožnil vytvoření silné kostry větví, která později unese bohatou úrodu.
Hned po výsadbě je ideální zkrátit terminální výhon přibližně o jednu třetinu, čímž stimulujeme růst bočních větví. Tyto postranní větve je třeba každý rok mírně zkracovat – na 3 až 5 oček – čímž zajistíme, že zůstanou kompaktní a nebudou se rozšiřovat do šířky. Hlavní výhon (tzv. vodič) ponecháváme delší, protože tvoří osu stromu.
Tvarovací řez se obvykle provádí brzy na jaře, před rašením pupenů. Pokud první roky neprovedeme tvarování správně, strom se může stát příliš hustým nebo začít ztrácet svůj typický sloupovitý tvar. V takovém případě bude potřeba později provádět náročnější zásahy.
Udržovací řez
Po prvních 3–4 letech, kdy se strom stabilizuje, přecházíme na tzv. udržovací řez. Ten spočívá v pravidelném prořezávání stromu tak, aby si zachoval zdravý růst, dostatek světla a správnou strukturu větví. Udržovací řez se provádí obvykle jednou ročně – nejčastěji na jaře nebo v létě.
Zaměřujeme se hlavně na odstranění:
- přerůstajících výhonů,
- poškozených nebo nemocných větví,
- výhonů rostoucích dovnitř koruny,
- tzv. vlků – výhonů rostoucích prudce vzhůru bez plodnosti.
Správně provedený udržovací řez zajistí, že třešeň bude i nadále dobře plodit, nebude trpět přemírou listové hmoty a bude odolnější vůči chorobám.
Omlazovací řez
Když strom začne plodit méně nebo má známky stárnutí (malé plody, slabé přírůstky), přichází na řadu tzv. omlazovací řez. Ten spočívá v hlubším zásahu do struktury stromu – zkracujeme staré větve až na mladší dřevo a podporujeme tvorbu nových výhonů.
Omlazovací řez je náročnější a je dobré ho rozdělit na dvě až tři sezóny, aby strom neztratil příliš mnoho listové hmoty naráz. Nejlépe se provádí brzy na jaře, kdy má strom dostatek času na regeneraci. Důležité je po každém řezu rány ošetřit stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.
Krok za krokem: Jak stříhat sloupovité třešně
Nástroje a pomůcky
Než se pustíme do samotného řezu, je nutné připravit si vhodné nástroje. Kvalitní výbava nejen usnadní práci, ale hlavně zajistí čisté řezy, které se rychleji hojí a snižují riziko infekcí.
Základní nástroje pro řez sloupovitých třešní:
- Ostré zahradnické nůžky (na mladé výhony)
- Pilka na větve (na starší a silnější větve)
- Zahradnické rukavice (ochrana proti poranění)
- Dezinfekční prostředek (např. alkohol, Savo)
- Stromový balzám nebo štěpařský vosk (pro ošetření ran)
Nástroje je vždy nutné před použitím dezinfikovat – především pokud stříháte více stromů. Přenášení patogenů mezi stromy může být fatální, hlavně u náchylných druhů jako jsou třešně.
Postup při řezu mladých stromků
- Zkraťte hlavní výhon (vodič) – ponechte přibližně 80–100 cm nad zemí.
- Vyberte boční větve – ponechte 3–5 nejlépe postavených, ostatní odstraňte.
- Zkraťte postranní výhony – každý zkraťte na délku 15–25 cm (3–5 oček).
- Odstraňte nevhodné výhony – ty, které rostou dovnitř koruny nebo se kříží.
- Ošetřete rány – silnější řezy potřete voskem nebo balzámem.
Důležité je vést řez šikmo a mírně nad pupenem, směřujícím ven z koruny. Tím podpoříte růst směrem ven a zabráníte zahuštění koruny.
Řez starších a vzrostlých stromů
U starších třešní se zaměřte hlavně na zmlazení koruny a odstranění přebytečných větví. Každoročně kontrolujte:
- přerostlé výhony, které narušují tvar,
- suché, poškozené nebo nemocné větve,
- výhony rostoucí příliš nahoru (tzv. vlky),
- větve stínící plodonosným partiím.
Při řezu se snažte zachovat rovnováhu mezi novými a starými výhony. Vždy ponechte dostatečné množství listové plochy, která je nezbytná pro fotosyntézu a zdraví stromu.
Nejčastější chyby při řezu sloupovitých třešní
Příliš radikální řez
Jednou z největších chyb, kterých se pěstitelé dopouštějí, je příliš radikální řez. Mnoho lidí má tendenci odstranit velké množství větví najednou, zejména pokud strom delší dobu neprocházel žádným ošetřením. Takový zásah ale může strom silně oslabit, protože ztratí značnou část listové plochy, a tím i schopnost fotosyntézy.
Sloupovité třešně mají navíc tendenci na hluboký řez reagovat bujným růstem vlků – silných výhonů bez plodnosti. Místo aby strom zmládl a začal plodit, nasměruje energii do vegetativního růstu, což oddálí další sklizeň. Omlazovací řez proto vždy rozložte do několika let.
Nesprávné načasování řezu
Další častou chybou je řez ve špatném období. Třešně jsou náchylné na různé houbové choroby, které pronikají do nezahojených ran. Pokud provedete řez na podzim nebo v zimě, rány se nemusí stihnout zacelit, a strom je pak vystaven většímu riziku infekce. Ideální je tedy jarní období – konec února až březen.
Letní řez je vhodný pouze pro údržbu a zkracování nových výhonů, rozhodně by neměl nahrazovat hlavní jarní řez. V zimních měsících by se měl provádět pouze sanitární řez, pokud je to nezbytně nutné.
Neošetřené rány a nedezinfikované nástroje
Po každém větším řezu by měla být rána ošetřena štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Pokud toto opomenete, otevřená rána může být vstupní branou pro bakterie, houby a další patogeny. Totéž platí pro nástroje – pokud je nepoužíváte čisté a dezinfikované, riskujete přenos nemocí mezi jednotlivými stromy.
Těmto chybám se lze snadno vyhnout, pokud budete dodržovat správné techniky a mít trochu trpělivosti. Řez sloupovitých třešní není žádná věda, ale vyžaduje pečlivost a pochopení růstových principů.
Jak podpořit regeneraci po řezu
Správná péče po řezu
Po každém větším zásahu potřebuje strom čas a podmínky k regeneraci. Největší důraz je třeba klást na:
- Zálivku: po řezu je vhodné strom důkladně zalít, zvláště pokud je sušší období. Voda pomůže aktivovat tvorbu nových výhonů.
- Hnojení: ideální je použití organického hnojiva nebo kompostu. Dusík pomůže stimulovat růst zelené hmoty, ale pozor na přehnojení.
- Ochranu proti škůdcům: otevřené rány mohou lákat škůdce, proto doporučujeme aplikaci vhodného ochranného prostředku (např. postřiku proti mšicím nebo vrtuli třešňové).
Důležité je také pravidelně strom kontrolovat – zejména první 2–3 týdny po řezu. Sledujte, zda výhony nezasychají, rány se hojí a neobjevují se příznaky chorob.
Mulčování a ochrana kořenů
Po řezu je strom citlivější na výkyvy počasí, proto je vhodné zakrýt oblast kolem kořenového krčku mulčem – např. posekanou trávou, listím nebo dřevní štěpkou. Mulč:
- udrží vlhkost v půdě,
- ochrání kořeny před teplotními výkyvy,
- potlačí růst plevele.
Ideální je mulč rozprostřít v kruhu o průměru cca 60 cm, ale nezakrývat samotný kmen – to by mohlo vést k zahnívání.
Stimulace růstu výhonků
Pokud jste provedli hlubší řez a potřebujete podpořit tvorbu nových výhonů, lze sáhnout i po přírodních stimulantech – např. výluhu z kopřiv nebo slepičince. Tyto přípravky obsahují množství dusíku a dalších látek podporujících růst.
Péče o sloupovité třešně mimo sezónu řezu
Zálivka a hnojení během vegetace
Během jara a léta je důležité zajistit pravidelnou zálivku, zvláště v období sucha. Třešně mají mělký kořenový systém, proto reagují citlivě na nedostatek vody. V horkých měsících zalévejte ideálně brzy ráno nebo večer, aby voda měla čas vsakovat a nevypařila se příliš rychle.
Hnojení by mělo být rozvrženo do dvou hlavních dávek – první v březnu (na start vegetace) a druhá v červnu (na podporu plodnosti). Použít lze kompost, organická hnojiva nebo hnojiva s poměrem NPK 5-10-10.
Prevence chorob a škůdců
Mezi nejčastější problémy sloupovitých třešní patří:
- Moniliová spála (Monilia laxa) – hnědnutí a vadnutí květů, větviček.
- Vrtule třešňová – drobná muška, jejíž larvy napadají plody.
- Mšice – způsobují svinování listů a oslabují růst.
Preventivně je vhodné použít postřiky na bázi síry, mědi nebo přírodní výluhy (např. z česneku). Při výskytu vrtule pomůže instalace žlutých lepových desek nebo sítě proti hmyzu.
Výběr správné odrůdy sloupovitých třešní
Doporučené odrůdy pro české podmínky
Při výběru sloupovité třešně je důležité zvolit odrůdu, která je odolná, dobře plodí a je vhodná do našich klimatických podmínek. Mezi osvědčené odrůdy patří:
- Garden Bing – raná až středně raná odrůda, velké tmavé plody, výborná chuť.
- Victoria – samosprašná, odolná vůči mrazu, vhodná i do vyšších poloh.
- Sylvia – kompaktní růst, velké sladké plody, plodí brzy.
- Sunburst – samosprašná, aromatické a šťavnaté plody, plodnost už ve 2. roce.
Faktory při výběru odrůdy
- Samosprašnost vs. cizosprašnost – některé třešně potřebují opylovače, jiné plodí samy.
- Doba zrání – od května do července podle odrůdy.
- Odolnost vůči chorobám – preferujte rezistentní kultivary.
- Vhodnost pro nádobové pěstování – menší odrůdy lze pěstovat i na terase nebo balkóně.
Dobře zvolená odrůda je polovina úspěchu. Při výsadbě myslete také na vhodné stanoviště – třešně milují slunce a chráněné polohy.
Sloupovité třešně na balkoně a v nádobách
Výsadba do květináče
Jednou z výhod sloupovitých třešní je jejich možnost pěstování i na malém prostoru – například na balkoně, terase nebo v městském dvorku. Pro tyto účely je však nutné použít dostatečně velkou nádobu. Ideální je květináč o objemu minimálně 40–60 litrů, s drenážními otvory na dně.
Na dno nádoby je vhodné umístit drenážní vrstvu (štěrk, keramzit), která zabrání zahnívání kořenů. Poté se zasype kvalitním substrátem určeným pro ovocné stromy – nejlépe směs kompostu, zahradní zeminy a perlitu nebo písku.
Specifika péče v nádobě
Pěstování v nádobě má svá specifika – hlavním rozdílem je omezené množství půdy, což znamená častější zálivku a hnojení. V horkých letních dnech je často nutné zalévat denně, v ideálním případě ráno a večer.
Doporučuje se také pravidelné přihnojování – ideálně každé 2–3 týdny tekutým organickým hnojivem. Na podzim je třeba nádobu zazimovat – například přesunutím na chráněné místo nebo obalením jutou či bublinkovou fólií. Kořeny v nádobách jsou totiž náchylnější na promrznutí.
Výhodou je, že stromek lze snadno přemístit a manipulovat s ním podle potřeby – například během květu nebo sklizně.
Závěr: Správný řez jako klíč k bohaté úrodě
Řez sloupovitých třešní je základním kamenem úspěšného pěstování. Ačkoliv se může na první pohled zdát složitý, stačí dodržovat několik základních pravidel – správný termín, mírnost, hygienu nástrojů a respekt k přirozenému růstu stromu.
Díky pravidelnému řezu si vaše třešeň zachová nejen svůj elegantní sloupovitý tvar, ale hlavně vás odmění bohatou a kvalitní úrodou. Sloupovité třešně jsou ideální volbou pro každého, kdo chce pěstovat ovoce i v malém prostoru. A s tímto návodem už máte vše, co potřebujete k tomu, abyste se stali úspěšným „třešňovým pěstitelem“.
Často kladené otázky
1. Je nutné sloupovité třešně stříhat každý rok?
Ano, každoroční udržovací řez je důležitý pro zachování tvaru, zdraví a plodnosti stromu. I když se jedná jen o lehké zkrácení nových výhonů, strom si tak udrží vitalitu.
2. Mohu stříhat třešeň v létě nebo na podzim?
Letní řez je vhodný pro údržbu, zkrácení letorostů a odstranění vlků. Podzimní řez se nedoporučuje, protože strom by mohl špatně zahojit rány před zimou.
3. Které odrůdy sloupovitých třešní jsou samosprašné?
Například ‚Sunburst‘, ‚Stella‘ nebo ‚Victoria‘ jsou samosprašné a vhodné i pro jednotlivou výsadbu bez opylovače.
4. Co dělat, když strom plodí málo nebo vůbec?
Zkontrolujte, zda není přehoustlá koruna, proveďte omlazovací řez, přidejte hnojivo s vyšším obsahem fosforu a zajistěte dostatek slunce a vody.
5. Můžu pěstovat sloupovitou třešeň i na balkoně?
Ano, stačí dostatečně velká nádoba (alespoň 40 l), kvalitní substrát a pravidelná péče. Strom potřebuje slunce, vodu a výživu stejně jako v zahradě.
