Existuje mnoho důvodů, proč se rozhodnout pro množení růží namísto nákupu hotových sazenic. Jedním z hlavních benefitů je finanční úspora. Růže mohou být poměrně drahé, a pokud jich chcete mít ve své zahradě více, množení z vlastních zdrojů je ekonomicky mnohem výhodnější. Dalším důvodem je možnost zachovat si oblíbené odrůdy. Možná máte ve své zahradě růži, která se vám obzvláště líbí, nebo jste dostali krásný exemplář od přátel či rodiny. Množením zajistíte, že tato odrůda bude žít dál. Navíc, množení růží je nesmírně uspokojující. Pocit, že jste si sami vypěstovali krásnou rostlinu, je neocenitelný. Z mého pohledu je to skvělý způsob, jak se spojit s přírodou a rozvíjet své zahradnické dovednosti.
Množení růží také umožňuje experimentovat s různými odrůdami a vytvářet si vlastní sbírku. Můžete si vyměňovat řízky s přáteli, nebo zkoušet množit růže, které jste viděli na cestách a zamilovali si je. Je to kreativní proces, který vám dává volnou ruku k vytvoření zahrady přesně podle vašich představ. A konečně, množení růží vám dává plnou kontrolu nad celým procesem. Od výběru mateřské rostliny až po péči o mladé sazenice, každý krok je ve vašich rukou, což vám umožňuje zajistit optimální podmínky pro jejich růst a vývoj.
Základní principy úspěšného množení
Než se pustíme do detailů jednotlivých metod množení, je důležité pochopit několik základních principů, které platí pro všechny techniky. Klíčem k úspěchu je výběr zdravé mateřské rostliny. Pouze silná a vitální rostlina dokáže poskytnout kvalitní materiál pro množení. Vyvarujte se rostlinám, které vykazují známky nemocí nebo škůdců. Dále je nezbytná sterilita nástrojů. Nůžky, nože a další pomůcky by měly být vždy dezinfikovány, aby se zabránilo přenosu chorob. Já osobně doporučuji používat líh nebo peroxid vodíku pro dezinfekci mezi každým řezem.
Vlhkost a teplota hrají klíčovou roli v zakořeňování a růstu nových rostlin. Většina metod množení vyžaduje udržování vysoké vlhkosti a stabilní teploty, aby se podpořil vývoj kořenů. Toho lze dosáhnout použitím skleníků, plastových krytů nebo speciálních množáren. A v neposlední řadě, trpělivost je ctnost. Množení růží není okamžitý proces. Některé metody trvají týdny, jiné i měsíce, než se objeví první známky růstu. Nezoufejte, pokud se vám nepodaří uspět hned napoprvé. Z každého pokusu se člověk učí a s každým dalším pokusem se budete zlepšovat.
Jak nařízkovat růže? Kompletní průvodce krok za krokem
Nařízkování růží je proces, při kterém získáte nové rostliny z části mateřské rostliny. Existuje několik typů řízků, které se liší podle zralosti dřeva. Nejčastěji se používají polodřevité řízky, ale lze využít i dřevité a v omezené míře i měkké řízky.
Příprava a výběr řízků
Výběr mateřské rostliny: Vyberte zdravou a vitální růži, která dobře kvete a je bez známek chorob nebo škůdců. Kvalita mateřské rostliny přímo ovlivňuje úspěšnost zakořeňování.
Výběr výhonů: Ideální jsou letošní výhony, které již odkvetly nebo mají poupata, u nichž je vidět barva, ale ještě nejsou plně otevřená. Dřevo by mělo být dostatečně vyzrálé – nemělo by být příliš měkké a ohebné, ale ani zcela zdřevnatělé.
Test zralosti: Ohněte výhon. Pokud se ohne, ale nezlomí se, je ideální. Pokud se snadno zlomí, je příliš dřevnatý. Pokud je příliš měkký a ohebný, není dostatečně vyzrálý.
Příprava řízků:
Délka: Řízky by měly mít délku asi 10-15 cm (pro polodřevité) nebo 15-20 cm (pro dřevité). Každý řízek by měl mít alespoň 3-5 oček (pupenů).
Řezy: Použijte velmi ostrý a čistý nůž nebo nůžky, abyste zabránili poškození pletiv a vnesení chorob.
Spodní řez: Proveďte šikmý řez (asi 45 stupňů) těsně pod očkem (asi 0,5 cm). Šikmý řez zvětšuje plochu pro vstřebávání vody a stimulátoru.
Horní řez: Proveďte rovný řez asi 1-2 cm nad posledním očkem.
Odstranění listů a trnů: Odstraňte všechny listy kromě jedné až dvou horních na vrcholu řízku. Tyto listy zkraťte na polovinu, aby se snížila transpirace (odpařování vody) a rostlina se mohla soustředit na tvorbu kořenů. Odstraňte i všechny trny z té části, která půjde pod zem.
Ošetření stimulátorem: Spodní část řízku (oblast řezu) můžete namočit do stimulátoru růstu kořenů. Ten podpoří tvorbu kořenového systému a zvýší šanci na ujmutí. Použijte práškový nebo gelový stimulátor podle návodu.
Výsadba řízků
Substrát: Připravte si lehký, propustný a sterilní substrát. Ideální je směs rašeliny a písku (nebo perlitu) v poměru 1:1 nebo 2:1. Substrát by neměl být příliš bohatý na živiny, protože to může brzdit tvorbu kořenů. Sterilita je důležitá pro prevenci plísní a hniloby.
Nádoby: Použijte květináče, sadbovače nebo truhlíky s drenážními otvory. Důkladně je před použitím vyčistěte.
Výsadba:
Do připraveného substrátu udělejte dírku (například tužkou).
Opatrně zasuňte řízek do substrátu tak, aby alespoň dvě očka byla pod povrchem (ideálně to, pod kterým jste udělali spodní řez).
Půdu kolem řízku jemně přimáčkněte, aby se zajistil dobrý kontakt s řízkem a nevznikly vzduchové kapsy.
Nezasaďte řízky příliš blízko u sebe, aby se minimalizovalo riziko šíření chorob a zajistila dostatečná cirkulace vzduchu.
Zálivka: Po výsadbě substrát důkladně zalijte, ideálně jemným proudem nebo rozprašovačem. Ujistěte se, že je substrát rovnoměrně vlhký.
Vytvoření mikroklimatu: Pro úspěšné zakořenění je klíčová vysoká vzdušná vlhkost. Toho lze dosáhnout několika způsoby:
Plastové lahve: Na každý řízek přiklopte ustřiženou plastovou láhev (s víčkem). To vytvoří malý skleníček.
Fólie/kryt: Celou nádobu s řízky přikryjte průhlednou fólií, sklem nebo speciálním pěstebním krytem.
Množárna/pařeniště: Pro větší množství řízků je ideální malá množárna nebo pařeniště.
Důležité: Pravidelně větrejte (alespoň jednou denně na pár minut), abyste předešli hnilobě a plísním.
Péče o řízky
Umístění: Nádoby s řízky umístěte na světlé místo, ale mimo přímé sluneční záření. Přímé slunce by mohlo způsobit přehřívání a vysychání. Ideální je rozptýlené světlo nebo polostín.
Teplota: Udržujte stabilní teplotu kolem 20-25 °C. Vyvarujte se velkým teplotním výkyvům.
Zálivka a vlhkost: Substrát udržujte stále vlhký, ale ne přemokřený. Pravidelně kontrolujte vlhkost a podle potřeby zalévejte nebo roste.
Kontrola: Pravidelně kontrolujte řízky na známky zakořeňování (nové výhonky, které se objeví, jsou dobrým znakem) a také na přítomnost plísní nebo hniloby. Odstraňte všechny žloutnoucí nebo hnijící listy.
Zakořenění: V závislosti na odrůdě a podmínkách trvá zakořenění několik týdnů až měsíců (obvykle 4-8 týdnů). Jakmile se objeví nové výhonky a kořínky prorostou drenážními otvory, můžete začít s otužováním.
Otužování: Postupně odstraňujte kryt nebo láhev, aby si mladé rostlinky zvykaly na běžné podmínky. Začněte s krátkým větráním a postupně dobu prodlužujte.
Přesazování: Jakmile jsou rostlinky dostatečně zakořeněné a silné, můžete je opatrně přesadit do jednotlivých větších květináčů s kvalitním zahradnickým substrátem. V této fázi je důležité minimalizovat poškození jemných kořenů.
Kdy rozmnožit růže? Ideální načasování podle metody
Načasování je klíčové pro úspěšné množení růží, a liší se v závislosti na zvolené metodě.
Množení řízkováním
Množení řízkováním je nejpoužívanější a nejefektivnější metoda pro amatérské zahradníky.
Polodřevité řízky (letní řízkování):
Kdy:Konec června až srpen (červenec je často optimální).
Proč: V tomto období jsou letošní výhony dostatečně vyzrálé (polodřevité), ale stále dostatečně aktivní pro tvorbu kořenů. Mají dostatek listů pro fotosyntézu a zároveň jsou již silnější než jarní měkké výhony.
Charakteristika řízku: Výhon, který již odkvetl nebo má poupata s viditelnou barvou. Ohýbá se, ale neláme se.
Dřevité řízky (zimní/podzimní řízkování):
Kdy:Podzim (říjen, listopad) po opadu listů nebo začátek zimy, kdy jsou růže v klidovém stavu a dřevo je plně vyzrálé.
Proč: Tyto řízky se sázejí přímo do záhonu a přezimují pod ochranou (např. plastovou lahví). Zakořeňování probíhá pomaleji v chladnějším období, ale na jaře již mají náskok.
Charakteristika řízku: Roční, plně zdřevnatělý výhon silný jako tužka.
Množení semeny
Množení růží ze semen je méně běžné pro domácí pěstování, protože výsledné rostliny nemusí mít stejné vlastnosti jako mateřská rostlina (pokud nejde o botanické druhy). Je to spíše pro experimentování a šlechtění.
Kdy:Podzim, ideálně hned po sklizni zralých šípků (obsahujících semena). Semena potřebují projít obdobím chladu (stratifikací) pro klíčení, které probíhá přirozeně přes zimu.
Proč: Semena růží potřebují přirozené chladové období k prolomení dormance (klidového stavu). Vysazením na podzim jim umožníte přirozenou stratifikaci v půdě.
Množení hřížením
Hřížení je jednoduchá metoda, při které se část výhonu zakoření, aniž by se oddělila od mateřské rostliny.
Kdy:Jaro (březen, duben) nebo konec léta/začátek podzimu (srpen, září).
Proč: Na jaře mají výhony dostatek času zakořenit a vyvinout se během vegetačního období. Na konci léta a začátku podzimu jsou výhony také vhodné a do zimy mají šanci vytvořit kořeny.
Charakteristika: Vyberte dlouhý, zdravý a flexibilní výhon z mateřské rostliny.
Očkování/Roubování
Toto je nejčastější metoda používaná profesionálními školkaři a vyžaduje určité dovednosti.
Kdy:Léto (červenec, srpen) je ideální pro očkování na spící očko (klasická T-očkování).
Proč: V tomto období je kůra podnože snadno oddělitelná a očko z ušlechtilé odrůdy je dostatečně vyvinuté. Očko se ujme, ale rašit začne až na jaře následujícího roku.
Kdy:Předjaří (únor, březen) je vhodné pro roubování (štěpování) na podnože, které byly přes zimu uskladněny.
Proč: Podnože jsou v klidovém stavu a roubování se provádí před začátkem vegetace.
Jak množit řezané růže?
Množení růží z řezaných květin, které jste dostali v kytici, je lákavá myšlenka, ale je třeba mít na paměti, že úspěšnost není vždy zaručena. Řezané růže často prošly ošetřením, které snižuje jejich životaschopnost pro zakořeňování. Navíc mnoho odrůd je chráněno patentem a jejich neoprávněné množení pro komerční účely je nelegální. Pro osobní potřebu a radost je to ale skvělý experiment!
Důležité aspekty u řezaných růží
Čerstvost: Čím čerstvější růže, tím větší šance na úspěch. Růže, které již ve váze stojí dlouho, nebo jsou vadlé, mají menší šanci.
Původ: Některé odrůdy se zakořeňují lépe než jiné. Obecně platí, že menší a méně „šlechtěné“ odrůdy mají větší šanci než velkokvěté hybridy.
Péče ve váze: Růže, o které bylo ve váze dobře pečováno (pravidelná výměna vody, seřezávání stonků, odstranění listů pod vodou), budou mít vyšší vitalitu.
Postup množení řezaných růží
Postup je velmi podobný jako u množení polodřevitých řízků ze zahradní růže, s několika specifiky:
Příprava květin:
Jakmile růže odkvetou nebo začnou vadnout (ale stonky jsou stále pevné), odstraňte květy a případné zbývající poupata.
Odstraňte všechny listy a trny z celé délky stonku.
Příprava řízků:
Rozstříhejte stonky na řízky dlouhé asi 15-20 cm.
Každý řízek by měl mít alespoň 3-4 očka.
Spodní řez proveďte šikmo těsně pod očkem, horní řez rovně asi 1-2 cm nad posledním očkem.
Velmi důležité: Okamžitě po seříznutí vložte řízky do vody, aby nevyschly. Můžete je nechat vlažnou vodou nasáknout alespoň hodinu.
Stimulace zakořenění:
Stimulátor: Použijte práškový nebo gelový stimulátor růstu kořenů, ponořte do něj spodní část řízku.
Přírodní metody: Někteří lidé experimentují s přírodními stimulátory, jako je šťáva z aloe vera (několik kapek do vody, ve které řízky stojí), nebo roztok medu (čajová lžička na litr vody) či droždí (čajová lžička na litr vody). Řízky v těchto roztocích nechte stát den, pak je opláchněte a vložte do čisté vody.
Výsadba:
Substrát: Stejně jako u zahradních růží, použijte lehký a propustný substrát (rašelina, písek, perlit).
Výsadba: Zasuňte řízky do substrátu tak, aby byly alespoň dvě očka pod zemí. Jemně přimáčkněte.
Mikroklima: Klíčové pro úspěch. Zakryjte každý řízek ustřiženou plastovou lahví, nebo celou nádobu fólií/krytem. Zajistěte vysokou vlhkost.
Péče:
Umístěte na světlé místo bez přímého slunce.
Udržujte stabilní teplotu a stále vlhký substrát.
Pravidelně větrejte, abyste předešli plísním.
Trpělivost je zde ještě důležitější než u řízků ze zahradních růží. Zakořenění může trvat déle a úspěšnost bývá nižší.
Tip na „množení v bramboře“: Existuje i populární metoda množení růží v bramboře. Řízek se z jedné strany zastrčí do syrové brambory a ta se pak zasadí do země. Brambora má poskytnout řízku vlhkost a živiny. Může to fungovat, ale není to spolehlivější metoda než klasické řízkování do substrátu.
Pamatujte, že ne každý pokus o zakořenění řezané růže bude úspěšný, ale s trochou štěstí a správnou péčí se můžete těšit z nových rostlin!
Zakoření růže ve vodě?
Zakořeňování růží ve vodě je populární, ale bohužel ne příliš spolehlivá metoda. I když se vám může podařit vidět nějaké kořínky, šance na přežití a prosperování takto zakořeněných rostlin po přesazení do půdy je poměrně nízká.
Proč to často nefunguje (nebo je to riskantní):
Různé typy kořenů: Kořeny, které se tvoří ve vodě, jsou často křehké a vodní, přizpůsobené prostředí s nadbytkem vody a nedostatkem kyslíku. Jakmile je přesadíte do půdy, která je hustší a obsahuje půdní mikroorganismy, tyto jemné kořeny mají potíže s adaptací a často odumírají. Rostlina pak musí vyvinout zcela nový kořenový systém pro půdní prostředí.
Nedostatek kyslíku: Stojatá voda může vést k nedostatku kyslíku, což podporuje růst anaerobních bakterií a plísní, které mohou řízek zahubit.
Hniloba: Řízky jsou náchylné k hnilobě ve vodním prostředí, zvláště pokud voda není pravidelně měněna.
Nedostatek živin: Voda neobsahuje živiny, které řízek potřebuje pro silný a zdravý růst. Zpočátku sice čerpá z uložených zásob, ale ty se brzy vyčerpají.
Jak to zkusit (pokud chcete):
Pokud to přesto chcete vyzkoušet, protože je to snadné a fascinující sledovat kořínky, zde je postup, jak zvýšit šance:
Výběr řízku: Použijte polodřevitý řízek (viz „Jak nařízkovat růže?“ z předchozí odpovědi) z letošního výhonu, ideálně po odkvětu. Měl by být dlouhý asi 15-20 cm s několika očky.
Příprava: Odstraňte všechny listy kromě dvou horních, které zkraťte na polovinu. Spodní řez proveďte šikmo pod očkem.
Nádoba a voda: Použijte tmavou skleněnou lahev nebo nádobu, která blokuje světlo. To pomáhá zabránit růstu řas a podporuje tvorbu kořenů (kořeny rostou lépe ve tmě). Vodu používejte destilovanou nebo odstátou dešťovou, která neobsahuje chlor.
Umístění: Umístěte nádobu na světlé místo, ale ne na přímé slunce. Teplota by měla být stabilní, kolem 20-25 °C.
Péče:Vodu měňte každý den nebo obden, abyste zabránili růstu řas a plísní a zajistili dostatek kyslíku. Můžete přidat i kousek dřevěného uhlí do vody pro její čistotu.
Přesazení: Jakmile uvidíte kořínky dlouhé asi 2-3 cm (což může trvat 3-6 týdnů), velmi opatrně je přesaďte do lehkého, propustného substrátu. Udržujte vysokou vzdušnou vlhkost (např. pod PET lahví) a postupně otužujte.
Závěr: Ačkoliv je zakořeňování ve vodě možné, není to nejúčinnější metoda pro dlouhodobý úspěch. Mnohem lepší výsledky dosáhnete přímým zakořeňováním do substrátu.
Množení růží v bramboře
Metoda množení růží v bramboře je starý zahradnický trik, který se často sdílí na internetu. Tvrdí se, že brambora poskytuje řízku vlhkost a živiny, a chrání ho před vysycháním.
Jak to funguje (teorie a praxe):
Příprava řízku: Použijte polodřevitý nebo dřevitý řízek růže, připravený stejně jako pro klasické zakořeňování.
Příprava brambory: Vyberte středně velkou, zdravou bramboru bez klíčků nebo známek hniloby. Vykrojte v ní díru (např. vrtákem nebo nožem) tak, aby řízek těsně zapadl.
Zasazení: Zasuňte spodní konec řízku do brambory a poté celou bramboru s řízkem zasaďte do připraveného substrátu (lehký, propustný) v květináči nebo přímo do záhonu.
Péče: Udržujte substrát vlhký a vytvořte mikroklima (viz „Množení růží pod sklenicí“ nebo „Množení růží v PET lahvi“).
Realita:
Ačkoliv to zní logicky, vědecky prokázané výhody této metody jsou sporné.
Vlhkost: Brambora sice může udržet vlhkost kolem řízku, ale to samé zvládne správně zvolený a udržovaný substrát.
Živiny: Brambora sice obsahuje živiny, ale ty jsou vázány ve škrobu a nejsou v takové formě, aby je zakořeňující řízek mohl snadno využít. Navíc rozkládající se brambora může přilákat plísně a bakterie, které jsou pro jemné kořínky hrozbou.
Hniloba: Mnohem pravděpodobnější je, že brambora začne hnít dříve, než se řízek stihne pořádně zakořenit, což může řízek poškodit nebo zahubit.
Závěr: Množení růží v bramboře je spíše kuriozita a experiment. Pokud máte zájem o spolehlivé výsledky, držte se osvědčených metod zakořeňování přímo do substrátu. Může to fungovat, ale nespoléhejte na to jako na primární metodu množení.
Množení růží pod sklenicí a v PET lahvi
Tyto metody jsou velmi efektivní a doporučené pro zvýšení úspěšnosti zakořeňování řízků. Klíčem je vytvoření mikroklimatu s vysokou vzdušnou vlhkostí, která je nezbytná pro tvorbu kořenů a zabraňuje vysychání řízku.
Množení růží pod sklenicí
Tato metoda se často používá pro jednotlivé řízky nebo malé skupiny.
Příprava řízků: Použijte polodřevité řízky připravené přesně podle instrukcí (délka 10-15 cm, šikmý spodní řez pod očkem, odstranění listů, zkrácení horních listů na polovinu).
Substrát: Zasaďte řízky do květináče s lehkým, propustným a sterilním substrátem (směs rašeliny a písku/perlitu). Můžete použít i stimulátor zakořeňování.
Zakrytí: Přes květináč nebo přímo nad jednotlivé řízky umístěte čistou skleněnou zavařovací sklenici (dnem vzhůru) nebo velkou skleněnou poklici. Okraje sklenice by měly pevně přiléhat k povrchu půdy, aby se udržela vlhkost.
Umístění: Umístěte na světlé místo, ale mimo přímé slunce, které by mohlo způsobit přehřívání a spálení řízků. Ideální je rozptýlené světlo a teplota 20-25 °C.
Péče:
Vlhkost: Pod sklenicí se bude udržovat vysoká vlhkost. Můžete pozorovat kondenzaci vody na vnitřní straně sklenice, což je dobré znamení.
Větrání:Velmi důležité je pravidelně větrat, alespoň jednou denně na 10-15 minut. Zvedněte sklenici, aby se vzduch vyměnil a předešlo se vzniku plísní a hniloby. Pokud je kondenzace příliš silná, větrejte déle.
Zálivka: Substrát udržujte stále vlhký, ale ne přemokřený. Větrejte po zálivce.
Zakořenění a otužování: Po několika týdnech (4-8 týdnů) se objeví nové výhonky. Jakmile jsou řízky dobře zakořeněné (můžete jemně zatáhnout a cítit odpor, nebo uvidíte kořínky skrz dno průhledného květináče), začněte s postupným otužováním. Prodlužujte dobu větrání a nakonec sklenici zcela odstraňte.
Množení růží v PET lahvi
Metoda s PET lahví je praktická a ekonomická alternativa k použití sklenice, vhodná pro jednotlivé řízky nebo pro mobilní „miniskleníčky“.
Příprava řízků a substrátu: Stejné jako u množení pod sklenicí. Zasaďte řízek do menšího květináče.
Příprava PET lahve: Vezměte čistou průhlednou PET lahev (např. od minerálky) a odřízněte její dno. Víčko můžete ponechat pro snadné větrání.
Zakrytí: Přiklopte ustřiženou lahev na řízek tak, aby se okraje zaryly do substrátu.
Umístění a péče: Stejné jako u množení pod sklenicí (světlé místo bez přímého slunce, stabilní teplota, pravidelné větrání – pomocí víčka nebo úplným zvednutím lahve, udržování vlhkosti substrátu).
Zakořenění a otužování: Postup je shodný.
Výhody obou metod:
Vysoká vlhkost: Ideální pro tvorbu kořenů.
Ochrana: Chrání řízky před vysycháním, průvanem a někdy i škůdci.
Kdy použít: Ideální pro letní množení polodřevitých řízků růží. Lze použít i pro množení z řezaných růží.
Množení růží na jaře
Množení růží na jaře je možné, ale obvykle se nedoporučuje jako primární metoda pro řízkování, pokud nemluvíme o měkkých řízcích. Načasování je klíčové pro úspěch a závisí na typu řízku.
Jarní množení – měkké řízky:
Kdy:Brzy na jaře (duben, květen), když jsou nové výhony velmi měkké a pružné.
Postup:
Řízky jsou kratší (cca 8-10 cm) a mají jen pár oček.
Jsou velmi náchylné k vysychání a hnilobě.
Vyžadují velmi vysokou vlhkost a stabilní teplo, ideálně v propagátoru s mlžením.
Potřebují stimulátor zakořeňování.
Úspěšnost: Množení měkkými řízky je náročnější a má nižší úspěšnost pro amatérské zahradníky, protože řízky jsou velmi citlivé. Jsou vhodné spíše pro profesionální skleníkové podmínky.
Kdy: Na jaře (březen-duben) je také možné vysadit dřevité řízky, které byly odebrány na podzim a přes zimu uskladněny v chladu a vlhku (např. ve vlhkém písku v chladném sklepě nebo v lednici).
Postup: Tyto řízky se sázejí přímo do záhonu nebo do větších nádob. Je důležité je chránit před vysycháním a mrazy.
Co je pro jaro optimální?
Na jaře se spíše zaměřte na:
Roubování/Očkování: Pokud chcete zkusit pokročilejší metody, časné jaro je vhodné pro roubování (štěpování) na podnože.
Přesazování: Jaro je ideální pro přesazování růží, které jste namnožili předchozí rok, nebo pro výsadbu nových sazenic.
Hřížení: Jaro je dobré období pro začátek hřížení růží.
Závěr: Ačkoliv je množení růží na jaře možné, nejúspěšnější období pro většinu forem řízkování (polodřevité řízky) je léto, a pro dřevité řízky podzim. Jaro je spíše vhodné pro jiné metody množení nebo pro práci s již zakořeněnými rostlinami.
Množení růží v banánu
Množení růží v banánu je další z „internetových zahradnických triků“, které se často šíří s velkým nadšením, ale jeho účinnost je velmi diskutabilní. Předpokládá se, že banán poskytuje řízku živiny a vlhkost.
Jak to funguje (teorie a praxe):
Příprava řízku: Použijte polodřevitý řízek růže.
Příprava banánu: Zralý banán rozpůlíte a do něj zapíchnete řízek růže tak, aby byl ponořen v dužině.
Zasazení: Celý banán s řízkem se poté zakope do země nebo zasadí do květináče s vhodným substrátem.
Péče: Udržuje se vlhkost a vytváří se mikroklima (pod sklenicí/PET lahví).
Realita:
Stejně jako u brambory, vědecké důkazy o efektivitě banánu pro zakořeňování jsou prakticky nulové.
Živiny: Banán je sice bohatý na draslík a další živiny, ale tyto živiny jsou v komplexní formě a nejsou pro čerstvý řízek okamžitě využitelné.
Hniloba: Největším problémem je, že banán je velmi rychle se rozkládající organická hmota. Během několika dnů začne hnít, což může vést k plísním a bakteriím, které snadno napadnou a zničí jemný řízek. Prostředí rozkládajícího se banánu je pro zakořeňování zcela nevhodné.
Závěr: Množení růží v banánu je spíše mýtus než ověřená metoda. I když se jednotlivcům občas podaří uspět, pravděpodobnost je velmi nízká a riziko hniloby vysoké. Pro spolehlivé výsledky se držte doporučených metod.
Množení růží z květů (řezaných růží)
Množení růží z květů, přesněji z řezaných stonků růží z kytice, je častým pokusem mnoha nadšenců. Ačkoli je to lákavé, úspěšnost bývá proměnlivá a často nižší než u řízků odebraných přímo ze zahradní rostliny.
Proč je to složitější:
Ošetření stonků: Řezané růže, které koupíte v květinářství, jsou často chemicky ošetřeny, aby vydržely déle ve váze. Mohou být ošetřeny proti plísním nebo látkami brzdícími vadnutí, což může negativně ovlivnit schopnost zakořeňování.
Stáří a vitalita: Neznáte stáří stonku ani jak dlouho byl bez vody. Vitalita mateřské rostliny, ze které byl stonek odebrán, je také neznámá.
Odrůda: Některé odrůdy jsou přirozeně náchylnější k zakořeňování než jiné. Velkokvěté hybridy mají často menší šanci než staré odrůdy nebo menší, keřové růže.
Postup pro množení z řezaných růží:
Pokud to chcete vyzkoušet, postupujte co nejpodobněji množení polodřevitých řízků:
Výběr stonku: Vyberte co nejčerstvější a nejpevnější stonek, který je právě odkvetlý nebo má poupata s viditelnou barvou.
Příprava řízku:
Odstraňte květ a všechna poupata.
Rozdělte stonek na řízky dlouhé cca 15-20 cm, každý s alespoň 3-4 očky.
Spodní řez proveďte šikmo těsně pod očkem, horní řez rovně 1-2 cm nad posledním očkem.
Odstraňte všechny listy kromě dvou horních, které zkraťte na polovinu. Odstraňte také všechny trny z části, která půjde pod zem.
Ihned po seříznutí vložte řízky do vody, aby nevyschly. Můžete je nechat nasáknout vlažnou vodou asi hodinu.
Stimulace: Namočte spodní část řízku do stimulátoru růstu kořenů (práškový nebo gelový).
Výsadba: Zasaďte řízky do lehkého, propustného a sterilního substrátu (směs rašeliny a písku/perlitu) v květináči s drenážními otvory. Důkladně zalijte.
Vytvoření mikroklimatu:To je klíčové! Každý řízek zakryjte ustřiženou PET lahví nebo celou nádobu vložte pod skleněný kryt/do množárny, aby se udržela vysoká vzdušná vlhkost.
Umístění a péče:
Umístěte na světlé místo, ale mimo přímé sluneční záření.
Udržujte stabilní teplotu 20-25 °C.
Substrát udržujte stále vlhký, ale ne přemokřený.
Pravidelně větrejte (denně na 10-15 minut) pro prevenci plísní.
Závěr: Množení z řezaných růží je dobrý experiment a může přinést uspokojivé výsledky, pokud se vám podaří. Nečekejte ale stoprocentní úspěšnost. Čím čerstvější a méně ošetřený stonek, tím větší šance.
Kdy množit růže?
Načasování je naprosto klíčové pro úspěšné množení růží, protože různé metody vyžadují různé fáze růstu a zralosti rostliny.
Optimální načasování podle metody:
Polodřevité řízky (letní řízkování):
Kdy:Konec června až srpen (červenec je často optimální).
Proč: V tomto období jsou letošní výhony dostatečně vyzrálé (polodřevité), ale stále aktivně rostoucí a plné vitality, což je ideální pro tvorbu kořenů. Listy jsou plně vyvinuté pro fotosyntézu.
Charakteristika řízku: Výhon, který již odkvetl nebo má poupata s viditelnou barvou. Měl by se ohýbat, ale nelámat.
Dřevité řízky (podzimní/zimní řízkování):
Kdy:Podzim (říjen, listopad) po opadu listů nebo začátek zimy, kdy jsou růže v plném klidovém stavu a dřevo je plně zdřevnatělé.
Proč: Tyto řízky se sázejí přímo do záhonu a přezimují pod ochranou. Zakořeňování probíhá pomaleji v chladnějších podmínkách, ale na jaře již mají náskok a mohou rychle rašit.
Charakteristika řízku: Roční, plně zdřevnatělý výhon, silný jako tužka.
Měkké řízky (jarní řízkování):
Kdy:Brzy na jaře (duben, květen), když jsou nové výhony velmi měkké a pružné.
Proč: Jsou nejrychlejší na zakořenění, ale zároveň nejcitlivější a vyžadují nejpřesnější podmínky (vysoká vlhkost, stabilní teplota). Spíše pro zkušené pěstitele.
Množení semeny:
Kdy:Podzim, ideálně hned po sklizni zralých šípků (obsahujících semena).
Proč: Semena růží potřebují projít obdobím chladu (stratifikací) pro klíčení, které probíhá přirozeně přes zimu.
Množení hřížením:
Kdy:Jaro (březen, duben) nebo konec léta/začátek podzimu (srpen, září).
Proč: Na jaře mají výhony dostatek času zakořenit a vyvinout se během vegetačního období. Na konci léta/začátku podzimu jsou výhony také vhodné a do zimy mají šanci vytvořit kořeny.
Očkování/Roubování:
Očkování na spící očko (T-očkování):Léto (červenec, srpen) je ideální. Kůra podnože se snadno odděluje a očko je dostatečně vyvinuté. Očko se ujme, ale rašit začne až na jaře následujícího roku.
Roubování (štěpování):Předjaří (únor, březen) je vhodné pro roubování na podnože, které byly přes zimu uskladněny. Podnože jsou v klidovém stavu před začátkem vegetace.
Obecné doporučení pro začátečníky: Pro nejlepší výsledky se zaměřte na množení polodřevitými řízky v létě (červenec/srpen) pod sklenicí nebo v PET lahvi. Tato metoda je nejspolehlivější a nejsnadnější na zvládnutí.
