Jilm Holandský Nemoc: Příznaky, Diagnóza a Možnosti Léčby

Úvod

V dnešní době čelíme různým chorobám a nemocem, které mohou ovlivnit naše zdraví a životní pohodu. Jedním z těchto onemocnění je i jilm holandský nemoc. Tato článek se zabývá touto nemocí, jejími příznaky, diagnózou a možnostmi léčby.

Co Je Jilm Holandský Nemoc?

Jilm holandský nemoc, známý také jako dýmkařská choroba jilmů, je vážné onemocnění, které postihuje jilmy, stromy oblíbené pro své estetické a ekologické vlastnosti. Toto onemocnění způsobuje vadnutí, odumírání a nakonec i úhyn postižených stromů.

“Jilm holandský nemoc” je termín, který se používá k popisu onemocnění jilmů, které bylo způsobeno houbou jménem Ophiostoma novo-ulmi. Toto onemocnění je známé také jako “dutch elm disease” v angličtině. Jilm holandský nemoc je vážným problémem pro jilmy, což jsou stromy často nalezené v evropských krajinách.

Houba Ophiostoma novo-ulmi se šíří pomocí brouků z rodu Scolytus, kteří jsou přenašeči choroby. Brouci se živí pletivem vnitřní části kmene stromu a při tom do něj přenášejí infekci. Onemocnění způsobuje ucpaní cév (cévní svazky) v kmenech jilmů, což má za následek nedostatečný přenos živin a vody do koruny stromu. To nakonec vede k vadnutí a odumírání stromu.

Jilm holandský nemoc může mít značný dopad na krajinný vzhled a ekosystémy, protože jilmy jsou často významnými součástmi městských parků, lesů a venkovských oblastí. Ochrana a prevence tohoto onemocnění zahrnuje různé metody, jako je kontrola brouků přenašečů, sanitární řez stromů a vyhledávání odolných odrůd jilmů.

Vzhledem k tomu, že mám informace z databáze do září 2021, nejsem schopen poskytnout aktuální informace o vývoji tohoto onemocnění po tomto datu. Je proto dobré prověřit nejnovější zdroje, abyste získali aktuální a přesné informace.

Příznaky Jilm Holandské Nemoci

  • Zvlněné Listy: Prvním varovným signálem jilm holandské nemoci jsou listy, které začínají zvlněním a deformacemi.
  • Olistění Od Koruny K Kmenu: Postižené stromy začínají ztrácet listy od koruny směrem dolů k kmenu.
  • Sprejovité Odumírání Větví: Větve stromu začínají postupně odumírat a získávají sprejovitý vzhled.
  • Vzhled Prasklin Na Kůře: Kůra stromů může vykazovat podélné praskliny.

Příznaky jilmové nemoci holandské (Dutch elm disease) mohou být různorodé a zahrnují následující:

  1. Vadnutí listů: Postižený jilm začíná ztrácet listy na koncích větví. Listy se začnou usychat, zvětrávat a získávat hnědou barvu.
  2. Žloutnutí koruny: Celkové žloutnutí nebo odumírání koruny stromu je běžným příznakem jilmové nemoci. Strom postupně ztrácí svoji zelenou barvu a vypadá oslabený.
  3. Postupné vadnutí: Vadnutí se obvykle šíří od vrcholů větví směrem dolů k základně. Strom tak ztrácí svou vitalitu a sílu.
  4. Odumírání větví: Větve stromu začínají usychat a odumírat. Tyto odumřelé části stromu mohou být náchylné k infekci dalšími patogeny nebo škůdci.
  5. Cévní sklíčka: Při řezu kmenem můžete pozorovat tmavě zbarvená místa, která jsou cévními sklíčky, kde houba způsobující onemocnění zasahuje cévní systém stromu.
  6. Vyluhování pryskyřice: Na místech postižení se může objevit vylučování pryskyřice, což je obranná reakce stromu na infekci.
  7. Odlamování kůry: Kůra stromu se může odlupovat nebo odlamovat, což může být způsobeno oslabením stromu kvůli onemocnění.

Příznaky jilmové nemoci holandské jsou důležité včas rozpoznat, aby bylo možné přijmout vhodná opatření, například ořez postižených větví nebo dokonce odstranění celého stromu, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby.

Přenášení Nemoci

Jilm holandský nemoc je způsobena houbou Ophiostoma novo-ulmi, kterou přenáší lýkožrout jilmový (Scolytus scolytus) a lýkožrout jilmový (Scolytus multistriatus). Tyto lýkožrouti jsou nosiči houby a zároveň vytvářejí vstupní brány pro infekci.

Nemoc jilmu holandského se přenáší především prostřednictvím dvou hlavních způsobů:

  1. Brouci rodu Scolytus: Onemocnění se často šíří pomocí brouků z rodu Scolytus, především druhů Scolytus scolytus (velký smrkový kůrovec) a Scolytus multistriatus (malý smrkový kůrovec). Tito brouci jsou přenašeči houby Ophiostoma novo-ulmi, která způsobuje nemoc. Brouci napadají jilmy a vrtají se do kůry, kde houba může vstoupit do stromu a způsobit infekci.
  2. Kořenové propojení mezi stromy: Nemoc se může také šířit mezi stromy, které jsou propojené podzemními kořeny. Pokud je jeden strom infikován, může se houba šířit do dalších stromů prostřednictvím kořenového propojení a cévních systémů.

Kromě těchto hlavních způsobů může houba také být přenášena umělým šířením infikovaného dřeva, například při práci s infikovaným dřevem nebo při přemisťování stromů. Prevence šíření nemoci zahrnuje kontrolování brouků přenašečů, omezování pohybu infikovaného dřeva a v některých případech také chemické ošetřování stromů.

Diagnóza a Léčba

Diagnóza jilm holandské nemoci zahrnuje vizuální zkoumání postižených stromů, testy na detekci houby a identifikaci nosičů. Bohužel, není zde žádný způsob, jak nemoc zcela vyléčit. Avšak existují některé postupy, které mohou pomoci:

  • Ochrana Zdravých Stromů: Izolovat zdravé stromy od infikovaných a pravidelně provádět kontroly.
  • Chemická Ošetření: Použití fungicidů pro potlačení šíření infekce.
  • Sanitace: Odstranění a spálení infikovaných částí stromů.

Diagnóza a léčba nemoci jilmu holandského zahrnují následující kroky:

Diagnóza:

  1. Vizuální hodnocení: Prvním krokem je pečlivé vizuální posouzení postižených stromů. Odborníci hledají typické příznaky, jako je vadnutí, odumírání koruny, žloutnutí listů a odlupování kůry.
  2. Laboratorní testy: Pro potvrzení přítomnosti houby Ophiostoma novo-ulmi se provádějí laboratorní testy. To může zahrnovat odebrání vzorků z postižených stromů a následnou analýzu.
  3. Molekulární diagnostika: Moderní techniky molekulární diagnostiky mohou být použity k identifikaci houby na genetické úrovni.

Léčba a prevence:

  1. Ořez postižených větví: Postižené větve mohou být odstraněny a zničeny, což může zabránit dalšímu šíření choroby. Tím se může zpomalit průběh nemoci.
  2. Chemická ochrana: V některých případech se mohou použít chemické postřiky, které mají za cíl zabránit šíření houby. Tyto postřiky jsou aplikovány na povrch kmene stromu.
  3. Sanitární opatření: Důležité je odstranění a zničení infikovaných stromů, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci.
  4. Ochranné zóny: V některých oblastech mohou být vyhlášeny ochranné zóny, které omezují pohyb dřeva a stromů, aby se zabránilo přenosu nemoci.
  5. Výzkum odolných odrůd: Pracuje se na šlechtění a výběru odolných odrůd jilmů, které by byly méně náchylné k nemoci.

Je důležité si uvědomit, že léčba nemoci jilmu holandského může být obtížná a účinnost opatření se může lišit v závislosti na rozsahu infekce a místních podmínkách. Prevence, včasná diagnostika a účinná reakce jsou klíčové pro ochranu jilmových stromů před touto devastující chorobou.

Prevence Jilm Holandské Nemoci

  • Výběr Odrůd: Volit odrůdy jilmů, které jsou odolnější vůči této nemoci.
  • Kontrola Lýkožroutů: Pravidelně kontrolovat stromy na přítomnost lýkožroutů a provádět případná opatření.

Prevence nemoci jilmu holandského je klíčová pro ochranu jilmových stromů před touto devastující chorobou. Některá preventivní opatření zahrnují:

  1. Omezení šíření brouků přenašečů: Monitorování a řízení populace brouků rodu Scolytus je důležité. To může zahrnovat použití feromonových pastí nebo chemických látek na omezení jejich množství.
  2. Včasná diagnostika: Pravidelné vizuální kontroly stromů na příznaky nemoci jsou důležité. Pokud jsou příznaky zaznamenány v raných stádiích, může se zabránit šíření choroby na další stromy.
  3. Omezení pohybu infikovaného dřeva: Omezení přemisťování dřeva z postižených stromů může zabraňovat šíření houby. Infikované dřevo by nemělo být přenášeno na jiná místa, kde může způsobit nové infekce.
  4. Sanitární řez: Pravidelný řez stromů, zejména odstraňování infikovaných větví, může snížit riziko šíření nemoci.
  5. Ochranné zóny: V některých oblastech mohou být vyhlášeny ochranné zóny, kde jsou stanovená pravidla pro pohyb dřeva a stromů s cílem zabránit šíření nemoci.
  6. Šlechtění odolných odrůd: Vědecký výzkum a šlechtění odolných odrůd jilmů mohou hrát klíčovou roli v prevenci nemoci. Odolné odrůdy mohou mít menší náchylnost k infekci.
  7. Vzdělávání a informování: Informování veřejnosti, lesníků a zahradníků o nemoci a prevenci je důležité, aby se zajistilo společné úsilí v boji proti této nemoci.

Prevence nemoci jilmu holandského je komplexní úkol, který vyžaduje spolupráci mezi odborníky, správci lesů, zahradníky a veřejností. Účinná prevence může pomoci udržet krásu a ekologickou hodnotu jilmů v krajině.

Závěr

Jilm holandský nemoc může mít devastující dopad na jilmové stromy, které jsou oblíbenou součástí našich krajin. Je důležité věnovat pozornost prevenci, ochraně a možnostem léčby této nemoci, aby byly naše zelené prostředí uchráněny.

Často Kladené Otázky

  1. Je jilm holandský nemoc nebezpečná i pro jiné druhy stromů? Ano, lýkožrouti mohou přenášet houbu i na jiné druhy stromů, nejen na jilmy.
  2. Může se jilm holandský nemoc šířit i na jiné způsoby než lýkožrouty? Nejčastějším způsobem šíření je právě přenos lýkožrouty, ale nemoc může být také přenesena kontaminovaným nářadím nebo třeba větrem.
  3. Existuje nějaká genetická odolnost vůči této nemoci? Ano, některé odrůdy jilmů jsou geneticky odolnější vůči této nemoci.
  4. Jaké jsou dlouhodobé dopady této nemoci na ekosystémy? Jilm holandský nemoc může mít značný vliv na ekosystémy, kde jsou jilmy důležitou složkou. Může dojít k narušení biodiverzity a ekologických rovnováh.
  5. Jak mohu chránit své zahradní jilmy před touto nemocí? Pravidelná kontrola stromů na přítomnost lýkožroutů, výběr odolných odrůd a včasná léčba fungicidy mohou být účinnými opatřeními.

Leave a Reply